Vesnice Gerník (rumunsky Gârnic) vznikla již roku 1827 na dvou návrších, mezi nimiž protéká malý potůček. Ten vesnici rozděluje na „malou“ a „velkou“ stranu. A jak vznikl název Gerník? Název je zřejmě odvozen od latinského výrazu Valeus Granica (pšeničné údolí).

Vesnice leží ve výšce od 450 do 550 m n. m. patří k největším českým vesnicím rumunského Banátu. Je také jedinou vesnicí, která má vlastní obecní úřad, pod který spadá i sousední rumunská vesnice Padina Matei a další osady. Kostel ve vesnici je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému a cenný relikviář kostelu věnoval pražský arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg. V obci můžete obdivovat i kapličku sv. Jana Nepomuckého a 14 malých kapliček křížové cesty.

Ve vesnici v roce 1991 žilo asi 910 obyvatel, v roce 2008 to bylo necelých 350 obyvatel. Přímo ve vesnici se nachází jeskyně (Filipova díra) a za vesnicí je fantastická soustava starých vodních mlýnků (tzv. vodenice u Petra), z nichž jsou některé ještě funkční.

Kostel v Gerníku

Všichni kolonisté usazení v Gerníku byli římskokatolického vyznání. Když do oblasti přišli, tak si postavili jednoduchou dřevěnou modlitebnu. V roce 1830 začali s přípravami na stavbu nového kostela, který byl ale dokončen až roku 1858. Protože  byli kolonisté z Gerníku největší katolickou komunitou v oblasti, zřídilo roku 1847 temešvárské biskupství v Gerníku faru. První český farář, František Unzeitig, přijel do Gerníku roku 1850. K jeho farnosti náležely i další české vesnice (Bígr, Rovensko a i Svatá Helena).

Patronem nového kostela se stal svatý Jan Nepomucký a posvícení se slaví na svatého Havla (v tento den, 16. října, byl kostel slavnostně vysvěcen). Kostel je 27 m dlouhý, 8 m široký a 16 m vysoký, jsou v něm varhany a kostel má 3 zvony.

Vzdělávání v Gerníku

Zpočátku sami kolonisté zastávali místo nekvalifikovaného učitele. První diplomovaný učitel byl z Čech vyslán až roku 1856 po intervenci faráře Unzeitiga. Šlo o Vincence Zamouřila, který v Gerníku provedl skutečnou školní revoluci. Založil vesnickou kapelu, kostelní sbor a řešil (spolu s Otcem Unzeitigem) všechny problémy této komunity. Ale osud učitele byl tragický; roku 1881 jej našli ve škole s proříznutým hrdlem. Pachatel byl vypátrán (byl jím Josef Roth z Gerníku) a motivem prý byla milostná zápletka. Je jasné, že po této události se do Gerníku učitelé nehrnuli. A proto zde opět vyučovali vzdělanější místní obyvatelé.

Nový učitel se v Gerníku objevil až roku 1896 a byl jím diplomovaný učitel Eduard Brechtl, který zde vyučoval do roku 1908. Poté zde vyučovali i maďarští učitelé, a když v roce 1918 odešli, byl Brechtl ve škole znovu zaměstnán. Jedním z významných učitelů byl František Merhaut, diplomovaný učitel a ředitel školy a zdejší rodák. Za jeho působení se některé předměty vyučovaly v češtině a používaly se učebnice dovezené z Československa. V tomto období fungovaly ve školy dvě třídy žáků (celkem asi 120 dětí). Situace se pak změnila v dobách, kdy se tato část stala součástí Rumunska. Dnes na Gerníku škola funguje; do školy dojíždí český učitel (v současné době učitelka), který působí na Svaté Heleně.